OTEVŘENÝ DOPIS REDAKCI BLOGU

OTEVŘENÝ DOPIS REDAKCI BLOGU
Milý Tome a Adinko! (a milí spolutvůrci blogu crash-club)
Blog se nám rozrůstá den po dni do neuvěřitelných rozměrů a já už ztrácím přehled a nedovedu s tím kolosem držet krok. V poslední době mi to připadá jako řítící se lavina, stále víc novinek, informací, a to je moc dobře, ale já už nestíhám. Prosím o zbavení funkce editorky, a pokud si mě chcete nechat jako prostého člena redakce, tak nenamítám nic, ale ne už jako tu, která pravidelně opravuje. Někdy, když mi zbude čas a budu mít nápad k tématu, ráda dodám nějaký text, případně oznámím, co se kde děje, to stále platí.
Nakonec jsem zjistila, že i ty chybičky na blogu mají svůj půvab, vždyť nikdo není dokonalý a někdo umí jazyk, jiný zas deset jiných úžasných věcí. Musím se přiznat, že mi někdy přišlo až nepatřičné opravovat došlé texty odjinud, protože jsem si v nich připadala jako vetřelec, že zasahuju do přirozeného projevu pisatele, který je nadšený pro muziku a na nějaké prkotiny nekouká. Takhle to totiž vypadá opravdu přirozeně, tak jak to chodí i v životě: někdo umí česky, jiný umí dělat stránky a blogy, hrát na kytaru, bubnovat, zpívat, dávat dohromady ztracené kamarády… Není to úžasné? Málokterý bigbíťák zamlada dbal na dokonalou jazykomluvu, ale zase uměl nádherně muziku, a o to přece na blogu jde, není to písemka z jazyka českého! Opravované komentáře a příspěvky ztrácejí přirozenost a spontánnost, vždyť tenhle úžasný blog je taková “lidová veselice”, není nutné, aby na něm zněla čeština jako v Ústavu pro jazyk český, takhle je to příjemnější, a kdo občas chybuje, aspoň se potěší, když uvidí chybu jinde – že v tom nejede sám. Příspěvky z ciziny nemají háčky ani čárky, lidi ve světě už i trochu pozapomněli český jazyk, sem tam dají poločeské slovo, ale v tom je přece právě ten půvab! Pohoršovat by se nad tím mohl akorát hlupák.
Nabídla jsem svou pomoc v začátcích (a snažila jsem se až dosud dostát svému slibu), ale tehdy jsem byla v úplně jiné situaci, mívala jsem více času a blog byl teprve takové miminko, to už dávno není pravda. Čím dál víc obdivuju tenhle crash-club jako nápad a veledílo, i to, kolik lidí se už zapojilo a ještě zapojí. A tak prosím o pochopení a nejen vám, Šveskowi, ale všem současným i budoucím blogařům crash-clubu přeju hodně štěstí, mám vás ráda. Ať žije bigbít! Irena
Příspěvek vytvořen 719

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek