Tak jsem konečně asi po roce a půl sehnal číslo časopisu Aktuality Melodie z 31. března 1969, ve kterém je popisován průběh Prvního Beat Festivalu Západočeského Kraje v Plzni, kterého se tehdy také zůčastnila kapela The Crash. Celkem tam bylo sedmnáct skupin a my jsme se tehdy umístili na slušném sedmém místě, a to pouze po třech měsících v novém obsazení. Zveřejňuji celý článek (dnes už historický) a doufám, že přispěje k doplnění informací o historii kapely.
Václav Li – číňan
Václav Li – číňan
The Crash v Plzni 1969
I.BEAT FESTIVAL ZÁPADOČESKÉHO KRAJE
Plzeň
2. a 3. BŘEZNA 1969
Letošní plzeňský Beat Festival byl vlastně historický – poprvé se zde představily skupiny z celého Západočeského kraje v celé šíři a ucelenosti. Ve čtyřech festivalových koncertech dostalo možnost celkem sedmnáct přihlášených skupin. Sedmnáct kapel z různých měst i vesnic, různých stylů a hlavně různých kvalit.
Celý podnik zahájila plzeňská skupina Hedly Medly. Předvedla slušný amatérský standard, z něhož o několik hlav vyčníval výkon bubeníka. (Bubeníci vůbec byli v mezích možností oporou většiny zúčastněných skupin.) Pro začátek to nebylo nejhorší – to totiž přišlo hned vzápětí. Elektrons z Tučné; s dost pestrým repertoárem od Olympicu přes Petra Nováka a Flamengo až k Sally Selingové. Hned po sobě tak vystoupily dvě skupiny, mezi nimiž byl rozdíl několika tříd. A ani následující kapela Oxford´s z Kralovic nebyla o mnoho lepší.
Druhý festivalový koncert otevřely dvě plzeňské kapely Flying Soul a Daisy. První s velmi hezkým repertoárem a zpěvákem připomínajícím (a to nejen zjevem) Viktora Sodomu v mladších letech; druhá cardinalovsky west-coastová, s ucházející vlastní tvorbou, zpěvákem, jako největší slabinou a osobitými úpravami některých převzatých skladeb (zajímavá byla aranž Hey Joe). Dvě další skupiny (Monsters Blovice a Crazy Creation Senec) však srazily úroveň festivalu opět do mezí přehrávky STM. Závěr večera patřil plzeňské psychedelické skupině Regeneration. Pouze ve třech lidech, s výborným kytaristou, konzervatoristou Karlem Němcem (já osobně bych ho řadil hned za Hladíka a Andršta) a poprvé (a bohužel i naposled) na celém festivalu s citem odvedeným Mayalem, pomohla tato kapela opravdu trochu regenerovat zubožené hudební cítění posluchačů.
Odpoledne druhého dne se odbývalo v témž duchu, v jakém proběhly dva předchozí koncerty. Sconce ze Stráže nad Ohří předvedli poměrně stylový repertoár, lišící se od běžných originálů pouze kiksy jednotlivých muzikantů. Crash z Nejdku výborně šlapali a předvedli velmi náročný a stylový repertoár. Chabé však bylo využití myšlenky dvou zpěváků (lépe řečeno jejich nevyužití). The Moser Band z Karlových Var se vyznačoval vlastní tvorbou petronovákovského typu a silně amaterským projevem. Za zmínku zde snad stála jen relativně dobrá práce skupiny ve sborech. Odpoledne pak zakončila klatovská skupina Heads s amatérskou nedokonalostí a opětovnými, dost trapnými pokusy o Hendrixe. Plzeňská skupina Nothing zůstala věrna svému názvu a mimo dost nevýrazné vlastní tvorby upozornila na sebe jedině tím, že zahájila poslední festivalový koncert. Sokolovští Johny & They nejsou už žádnými nováčky. Upozornili na sebe především profesionálním výrazem a vynikajícím baskytaristou. Způsob využití několika zpěváků a celkem nesourodá koncepce stylu i repertoáru však staví skupinu spíše do role doprovodného tělesa bez vyrazněji vlastní tváře a kreslí nad progresivitou skupiny jako takové velký otazník.
Plzeňská skupina Flowers měla na festivalu svou obnovenou premiéru. A zdárnou – hned napoprvé dokázala, že patří k tomu nejlepšímu, co může západočeský beat v roce 1969 poskytnout. Se svým psychedelickým light show, jaké zatím nepředvedl ani Velký mág našeho undergroundu Eugen Fiala, stylovou vlastní tvorbou a silně angažovanými českými texty, byla jedním z největších zážitků letošního plzeňského Beat Festivalu.
Následující Flemings (Ostrov nad Ohří) vsadili hlavně na vizuální stránku věci – víc nebylo ani technicky možné. Předvedli nejlepší pohybové show festivalu (spíš happening na pódiu); z toho mála hudby, která ke mně pronikla kulisou jásajících fanoušků, byla cítit jistota profesionálů. K oporám kapely nesporně patří varhaník Dany Zahradníček (ještě donedávna hrával za pražské Why Not), bubeník (šílenec klárfeldovského typu) a zpěvák a kytarista Jirka Schneider. I užití širšího nástrojového rejstříku dělalo sound Flemings bohatější a pestřejší. Atmosféra skupiny byla výborná, stejně jako kontakt s publikem a přednes Donovanovy Atlantis.
Skupině Shakers z Mariánských Lázní připadl nesnadný úkol po těchto třech esech festival zakončit. Pouze tomuto faktu a dobrému srdci některých porotců mohou tak děkovat, že nakonec skončili v první desítce.
Konečné pořadí prvních deseti skupin, podle rozhodnutí odborné poroty: Flemings, Flowers, Johny & They, Regeneration, Flying Soul, Daisy, Crash, Shakers, Sconce, Hedly Medly.
Letošní plzeňský festival prokázal životaschopnost západočeského beatového dění. Byl vlastně jakýmsi prubířským kamenem. Za to patří jeho pořadatelům (SKM Plzeň) dík a uznání. Bude jistě zajímavé, jakým směrem se budou ubírat další ročníky tohoto festivalu, aby nebyl už pouhou přehlídkou, ale také nějakým větším přínosem.
JAN KŘTITEL SÝKORA SHOW