První zmínky o bigbítu v Bystřici sahají do šedesátých let minulého století. Ve světě jsou již tou dobou hitparády plné kapel jako jsou Beatles, Rolling Stones, Animals, Yardbirds, Cream. V Praze již dávno hrají své hity Olympic, Matadors, Miky Volek. Bystřice není Praha, ale i zde je mnoho nadšenců, kteří si v Jugoslávii kupují své první vinylové desky, nahrávky stáčejí na kotoučácích, jezdí po burzách a shánějí nové nahrávky. Doba nebyla jednoduchá, stejně jako v Praze, ani v Bystřici minulý režim bigbítu příliš nepřál. K bigbítu patří dlouhé vlasy, vlastní životní styl, decibely…, což se příliš neslučovalo se socialistickou morálkou.
Přes tato veškerá úskalí se v roce 1968 dala dohromady první známá bystřická formace ve složení Vláďa Prokopec – kytara, Zdeněk Malár – kytara, Honza Nosek – bicí a Petr Adam – baskytara. Název kapely prošel určitým vývojem. Z původního The Eges (kdy se asi příliš nepovedl anglický název „Vajíčka“) se název kapely změnil na Stone Faces. V té době také přišel do kapely nový basák Lojza Rossí. Tvrdí hoši s kamennou tváří měli zkušebnu v domě Osvětové besedy (bývalý Špitál pod kostelem), která byla zároveň jejich zřizovatelem. Repertoár kapely se skládal z hitů od skupin Beatles, Rolling Stones, Cream Matadors, Olympic, Georgie&Beethovens, Rebels a jiné.
Takřka současně se skupinou Stone Faces se začalo rodit nové zajímavé beatové podhoubí (avšak bez aparatury) ve složení Béďa Čumpl – bicí, Lojza Rossí – baskytara a Pepa Rosenberg – kytara, zpěv. Zajímavá nebyla pouze zkušebna, kterou byla v zimě půda u Čumplů a v létě koupaliště, ale i jejich aparatura. Část bicí soupravy „zdědili“ po pohřebácích, místo činelů použili stojan na foťák a reklamní ceduli na cikorku, kterou uprostřed umně provrtali. Zesilovač o výkonu 15W s profi zvukem byl vytvořen z bedny z lísek na ovoce, do které bylo umístěno staré autorádio. A snad i právě proto k jejím oblíbeným patřila písnička od Katapultů jejíž úryvek zní: „Bedny z rádií, dráťáků sám si doma letoval…“.
V roce 1971 skončil u kapely Stone Faces Zdeněk Malár a „laso“ dostal právě Pepa Rosenberg z beatového podhoubí „Čumplovy půdy“ (kde už hrál i Lojza Rossí), čímž se tato formace „z půdy“, aniž by stihla dostat jméno, rozpadla.
V roce 1972 se skupina Stone Faces, pravděpodobně pod vlivem nového obsazení, opět přejmenovala na The Experts. Ve složení Vláďa Prokopec – sólová kytara, zpěv, Pepa Rosenberg – kytara, zpěv, Honza Nosek – bicí, zpěv a Alois Rossí – basa, zpěv hrála pouze s malými změnami až do roku 1975. V tomto roce končí Honza Nosek a za bicími to zkouší Karel Petroš ze Žďáru. Vzhledem k jeho problémům s dojížděním si za bicí sedá Pepa Rosenberg a post kytary přebírá jeho bratr Petr Rosenberg. Definitivně se však nakonec za bicí usadil nový člen Zdeněk Kubík a Pepa Rosenberg se dává na dráhu sólového zpěváka. Kapela byla na svou dobu velmi kreativní, chvíli zkoušela i s violončelem Tomáše Rossího a dokonce se dvěma zpěvačkami – Zuzkou Geračkovou a Olinou Moučkovou, která se později zpěvem profesionálně živila v Brně. Protože se soudruhům brzy přestal líbit příliš americký název The Experts, kapela sáhla ke kompromisu a přejmenovala se na Experti, později Démoni. Repertoár tvořily pecky od skupin Deep Purple, Black Sabbath, Beatles, Rolling Stones. S děvčaty se na zábavách osvědčily i songy od Marthy a Teny Elefteriadu.
V roce 1975 se kapela Démoni (Experti) obměňuje odchodem Aloise Rossí na vojnu a Vládi Prokopce za prací do Příbrami. Na post basáka přišel Pavel Bartoš, kytaru bere Milan Džubera a sólovou kytaru Eda Mareček. Po návratu Lojzy Rossí z vojny v roce 1977 přechází Pavel Bartoš z postu basáka na zvukaře kapely.
Kapela se krátce na to přejmenovává na Kroky. Střední generace zná název Kroky spíše od pražské popové skupiny Kroky Františka Janečka. Avšak tehdy, kdy vznikla bystřická kapela Kroky, ještě ani jejich budoucí hitmaker Michal David netušil, že „chce žít nonstop“. Dnes již asi nezjistíme, zda se „pražáci“ se svým názvem inspirovali v Bystřici, nicméně je nutné zdůraznit, že Bystřice byla první.
Co na tom, že v republice ne tak známá. Kapela ve složení Pepa Rosenberg – zpěv, Zdeněk Kubík – bicí, Eda Mareček – sólová kytara, Milan Džubera – doprovodná kytara a Lojza Rossí – baskytara se rázem stala na Bystřicku pojmem a i dnes ti dříve narození zavzpomínají na taneční zábavy s touto kapelou a písněmi od Status Quo, Olympic, Katapult či Smokie.
