Hudební časopisy za bolševika – Melodie a Aktuality Melodie

Melodie – český hudební měsíčník vycházející již od roku 1963. Vznikl v důsledku přeměny společenské atmosféry v 60. letech, specializoval se na moderní populární hudbu. Jeho zakladatelem se stal Milan Kuna, který se stal i jeho prvním vedoucím redaktorem. Od roku 1964 se stal šéfredaktorem Lubomír Dorůžka. Časopis byl pod jeho vedením významnou publicistickou resp. kritickou platformou několika generací přispěvatelů, měl mimořádný čtenářský ohlas a získal si všeobecný respekt.
Kvalita zaběhnutého časopisu Melodie byla negativně postižena dlouhými výrobními lhůtami jednotlivých čísel, které ubírali na aktuálnosti některých informací. Tento nedostatek se proto snažila redakce vyřešit v roce 1969 vydáváním aktuálněji laděné čtrnáctidenní přílohy Aktuality Melodie, takzvané Áčko, pod vedením Čestmíra Klose, jež mohla daleko pružněji reagovat na hudební dění. Áčko bylo velmi oblíbené a spolu s Pop Music Expressem podstatným zdrojem informací jak o domácí, tak i zahraniční hudební scéně. Tyto „hudební noviny“ s rozsahem čtyř listů vycházely v období 1969-70 (V roce 1969 jich vyšlo 26 čísel a v roce 1970 stejný počet), a již v roce 1970 byly, jako ostatně všechna periodika, která začala vycházet v období Pražského jara 1968-69, zastaveny normalizační mašinérií cenzury tehdejšího režimu. Protestem proti jeho zrušení zdůvodňoval šéfredaktor Lubomír Dorůžka svůj odchod z vydavatelství Orbis; funkci vedoucího redaktora Melodie odevzdal Stanislavu Titzlovi (1971), který v její redakci pracoval již od roku 1968. Ten do obsahu Melodie vnesl záměrnou snahu o dokumentování dění na scéně populární hudby a jazzu v ČSSR, podstatně také rozšířil okruh externích dopisovatelů. Do roku 1984 se mu úspěšně dařilo čelit politickým tlakům na charakter časopisu a zachovat si jeho tvář. Melodie byla „nedostatkovým“ časopisem, který byl velmi úspěšně distribuován i v tehdejším Polsku, SSSR a NDR. V roce 1984 politické orgány Titzlovu redakci (František Horáček, Čestmír Klos, Ján Burian, externistou byl i Jiří Černý, většina z nich odešla do čsp. Gramorevue) rozpustili; šéfredaktorem byl jmenován Miroslav Kratochvíl, který časopis za čtyři roky (1984-88) přivedl téměř k zániku vinou hlubokého poklesu jeho odborné kvality; Titzl se pak v létě 1990 do již rekonstruované redakce na krátký čas vrátil. Časopis Melodie zaniknul někdy kolem roku 1997/1998.
Další velmi zajímavé pojednání ohledně Melodie najdete ve článku “ Rozvrácení Melodie, postihy kapel a boom nových souborů“ od Petra Hrabalíka na tomto odkazu:
Příspěvek vytvořen 719

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek