Ahoj Bondy, ty baso jedna zarezlá. Zdravím tě a jsem hrozně rád, že ještě občas vykoukneš zpod peřiny. Už jsem myslel, že jsi usnul na vavřínech a s nikým se nebavíš. Proto potvrď opak a ozvi se mi přes Crash-club blog. Jsi chodící archiv a bylo by dobré, abys občas ukápnul nějakou informaci z tvé bohaté beatové historie. To bych také rád viděl i u ostatních, kteří jsou až po okraj naplněni zážitky a informacemi, ale doposud neměli chuť se o ně podělit. Je to velká škoda. Každý se podceňuje, mává rukou, že už je to tak dávno a chystá se pomalu do hrobu. Můj názor je, že dokud na tom prkně ještě nejsme, tak bychom měli žít, a ne živořit. Kdo to nedokáže, tak se již sám odepsal a není mu pomoci. Amen. Pamatuji si tě jako parádního basistu, který opravdu tvrdil muziku. Byla to radost s tebou hrát. Jak sám píšeš, hrál jsi již v roce 1965. Kdy jsi vlastně přesně začínal? Také by ses mohl podrobněji zmínit o tom Lokajíčkovi, když jsi s ním hrál. Já ho neznal. O to víc by bylo dobré, kdybys ho představil zde na blogu, aby mu byla věnována patřičná pozornost, kterou si jistě zaslouží. Vím, že existovala/existuje spousta výborných muzikantů, o nichž dnes již prakticky nic anebo velmi málo víme. Už jenom z tohoto důvodu by bylo dobré, kdybys hrábnul do paměti a osvětlil, co se dá. Nechci tě samozřejmě do ničeho nutit, ale s tvojí pomocí máme šanci popojít o kousek dál. Při mé příští návštěvě Varů bych rád navštívil tebe i Tonyho. Teď už máme na sebe kontakty, takže je to možné. Již se na to shledání těším. Naposledy jsme se viděli v minulém století!!! Už si připadám jak hrad Trosky. Tak se měj, neváhej a ozvi se mi brzo. Čau Číňan
ČÍŇAN SE OBRACÍ NA BONDYHO
