ÚPLNÉ POČÁTKY aneb OSOBNÍ HISTORIE TOMA STABENOWA …

VELKÁ CHVÍLE, PŘÍMO SVÁTEČNÍ, TOMÁŠ STABENOV ZVEŘEJŇUJE NA POKRAČOVÁNÍ SVOJI CHRONOLOGII ALE TAKÉ POČÁTKY KAPEL V NEJDKU A PŘI KERAMICKÉ PRŮMYSLOVCE, PODLE MÉHO VELKÉ LÍHNI NAŠICH HVĚZD. Ke mě se tato historie dostávala útržkovitě a na pořádnou mozaiku se nyní můžeme těšit v podání na pohled skromné, ale ve skutečnosti velké postavy našeho regionu.

Objeví se tu také historické fotografie, doplňující děj ( jakmile dáme stránky do pořádku) Šveska...
Uvelebit a začínáme...
Tak jak to prožívala celá poválečná generace která dospívala koncem padesátých let prožili jsme nové trendy v muzice i my v Nejdku. Vlna nové muziky přeletěla železnou oponu a ovlivnila vše. Tak jak doposud zněla z rádií …..dva modré balonky nebo kéž lavičko kéž bys promluvila… – ty doby byly pro nás pryč – ať žije rock´n roll, Elvis, Jerry Lee Levis, Chuck Berry… ale později The Shadows, The Beatles, The Kinks, Creedence a spousta, spousta dalších tak jak postupně přicházeli. Všichni kteří na blogu doposud komentovali své pocity zmínili důležitost vlivu radia Luxemburg a já to slyším dodnes … hír is rejdio laxmberk diz is the rejdiostejšn of the stárs rejdio laxmberk landn dabljú van…. Později když začala televize, sedělo u nás v obýváku 15-20 lidí na beat klub, vysílání radia Bremen. No a teď co to s náma udělalo. V té době (1960) jsem už uměl díky kamarádovi Heřmanovi Koubovi pár akordů na kytaru a jednoho dne v roce 1962 jsem potkal Petra Pátka, kterého jsem znal ze základky (byl o ročník níž) a chodil léta do hudebky na housle – jako já. Dali jsme si schůzku u nás doma a začali spolu zkoušet. Zanedloho Petr přivedl dalšího kytaristu, kterým byl Franta Peška (Fero) a postupně vznikla první skupina v Nejdku ve složení Petr Pátek-kytara, Tomáš Stabenow-kytara, František Peška-kytara, Pavel Beneš-tenor saxofon, Jiří Smolík-alt saxofon. Bubeník byl příležitostný. Začalo se zkoušet v kulturním domě v Bernově (Mexiko) a skupina dostala jméno “BLACK STARS”. V Bernově se také uskutečnila první vystoupení a později jsme se přestěhovali na Pozorku kde jsme ve spolupráci s Osvětovou besedou v Pozorce dělali pravidelné nedělní “čaje”. Čaje se staly oblíbené a začalo se sjíždět hodně lidí. Jednoho dne vyskočil na podium Emil F r a c z k i e w i c z a po krátké domluvě “zařval” – bez mikrofonu!! Jailhouse rock” a mělo to tak obrovský úspěch, že musel ihned opakovat. Od té doby patřil Emil do skupiny. V tu dobu jsme se přihlásili také na soutěž big beatových skupin do Národního domu v K.Varech, které se zůčastnily skupiny The Tubbes a White Boys z keramické průmyslovky. Další vystoupení Black Stars byla na přírodním parketu v Nejdku v prostoru za kinem. Svépomocí jsme obnovili na chvíli tento areál. Vytrhali jsme břízy z parketu, udělali lavičky, odvezli hromady kamenů a hlíny a hrálo se. Bylo to velmi atraktivní a chodilo tam hodně lidí. Jak to tak bývávalo skupiny se rychle zakládaly ale také rychle rozpadaly a tak tomu bylo i s naší skupinou. Po rozchodu Black Stars jsem odešel společně s Petrem Pátkem do karlovarské školní kapely White Boys při keramické průmyslovce kterou jsem též navštěvoval. Zde jsem se tedy konečně sešel se svými spolužáky, kteří mi stále vyčítali, že jsem hrál jinde (doma ) a ne za školní kapelu. Pro zajímavost v této kapele se objevil také bubeník a zpěvák Karel Bok (Meki) od The Tubbes a po rozchodu Whitte Boys odvedl s sebou Petra Pátka do vznikající skupiny Mustang (abych se s ním po létech opět setkal ve skupině Johny and They). Já se tedy po krátké epizodě se školní kapelou vrátil do Nejdku abych založil na jaře roku 1965 skupinu “Vichřice” ve složení František Peška (Fero)-1 kytara, Jiří Tvaroužek – 2 kytara, Tomáš Stabenow-bass kytara, Rudolf Janda (Šíša-bicí )/ později Johny and They/, Pavel Beneš -tenor saxofon. Skupina začala zkoušet v Závodním klubu česáren “U Žáby” a vystoupení byly opět čaje na Pozorce a v kulturním domě v Nejdku a to až do doby než nás rozhodila vojna 1. října 1965. Před odchodem na vojnu jsme si slíbili, že okamžitě po návratu opět začneme spolu hrát. Následovaly dva roky vojny. Po dobu vojny jsem hrál ve skupině Atlantic ve Vimperku a z vojny jsem do Nejdku v říjnu 1967 přivedl i bubeníka s kterým jsem celé 2 roky hrál, Milana Horváta (Meky) ze Sokolova. V období kdy jsme byli na vojně působily v Nejdku další skupiny a to Orfeus a Faust. Při návštěvě v Nejdku (opušťáku) jsem se na ně byl podívat Faust hrál na Kukačce a Orfeus na Suchý. Tam jsem poprvé viděl Bondyho a moc se mi líbil a hned jsme se domluvili, že bude hrát s náma. Měl velkou radost. Založili jsme skupinu The Anythings ve složení Tomáš Stabenow 1 kytara, Jiří Tvaroužek-2 kytara, Bohumír Dvořák (Bondy) bass kytara, Milan Horvát (Meky) – bicí (později chvíli u Johny and They) Emil Fraczkiewicz (Fracka)-zpěv, Václav Vozka-zpěv, Jiří Smolík-technik. Tak z tohoto složení už je patrné, že byl položen základ pro pozdější The Crash. Skupina s obrovskou vervou začala zkoušet a budovat aparaturu. To se podařilo uskutečnit za pouhé 3 měsíce a v lednu 1968 se už skupina zůčastnila Karnevalu mládeže se soutěží big beatových skupin v nejdeckém Kulturním domě. Zůčastnili se The White Stars (další nejdecká skupina), Trepifajksl také Nejdek a The Anythings. Favorizovaní The White Stars se museli spokojit s 2. místem a na 1. místě porota vyhlásila The Anythings… Trvání skupiny bylo jako obvykle velice krátké a skončilo rozchodem s Jirkou Tvaroužkem a Vencou Vozkou, někdy začátkem léta 1968 a to pro mě z nepochopitelných důvodů. Proto odešel i Meky (Milan Horvát), takže jsme zůstali Bondy, Tom a Emil. Za každou cenu jsme chtěli pokračovat a tak Bondy vytipoval z Nejdku Ilju Kováče a začali jsme ho intenzivně trénovat na bicí. Vznikla první formace The C r a s h. Pokračování příště… Tom Stabenow
Příspěvek vytvořen 719

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek