Krátká historie čínského muzicírování… (2)

Po mém návratu z drsného hotelu hoteliéra Novotného pro nepohodlné lidi jsem se znovu zapojil do muzicírování. Kapela The Beat Company se mezitím přejmenovala na BC67 a prodělala změny v obsazení. Na uvolněná místa přišli Jaroslav Schiefner (Špulda) který se ujmul bicích, Roman Smítko (Bob) hrál kytaru a místo zpěváka připadlo Petrovi Brouskovi (Longton), když s tím asi Kristián Houf seknul po našem zatčení (Zachož a já). Kapela hrála v té době na Růžovém Vrchu v tamní hospodě, kde se nalézal sál vhodný ke hraní. Když jsem se tam po mém nečekaném návratu k překvapení všech objevil, tak mě prakticky nikdo nepoznal, protože místo dlouhejch loken mi na hlavě začínalo rašit asi milimetrové chmýří. Díky tomu, že sada bicích byla moje, tak jsem za ně opět zasednul a Špulda přesednul na kytaru. Takže se dá říci, že všechno zlé je k něčemu dobré, jelikož díky zásahu tehdejší diktatury proletariátu dostala další vlna lidí kteří chtěli hrát bigbeat svoji šanci. Tak třeba pro Longtona to byla jeho první kapela, pokud se nemýlím. Repertoár se skládal z hitů skupin jako Spencer Davis Group, Small Faces, Cream, Jimi Hendrix, Trogs a další. Hrálo se až do podzimu 1967, kdy se kapela, z mě dnes už zapomenutých důvodů definitivně rozpadla. Pro mne to znamenalo přijetí nabídky na post bubeníka v nově vznikající kapele The Carlsband, která vznikla na podzim 1967.
Impuls ke vzniku Carlsbandu dal Míra Chovanec který se vrátil z vojny a chtěl samozřejmě hrát na svoji basu. Zpěvák od The Spiders, Láďa Skopal, byl tou dobou bez kapely a tohle byla jeho šance jak se znovu zapojit do muziky. Protože jsem měl bicí a byl jsem volný, obrátili se na mě zda bych s nimi nehrál. Pro mě to byla šance dostat se do kapely se zkušenými muzikanty a tak jsem neváhal a nabídku přijal. Láďa Skopal ještě sehnal Tondu Zíta na kytaru a také kvůli tomu, že dokázal i zpívat sbory. Proto jsme byli schopni zpívat slušné trojhlasy. Repertoár Carlsbandu byl docela pestrý od Moody Blues, Cream, Manfred Man, The Hollies a spoustě dalších až po vlastní skladby. Naším doupětem byl sál restaurace Kotva v Rybářích, kde jsme pravidelně hráli a mimo toho jsme se chopili každé jiné příležitosti která se namanula. Tak se třeba hrálo v Puppu, letním kině, kulturáku v Ostrově nad Ohří a dalších sálech v okolí Varů. Kapela měla ve Varech řadu svých věrných příznivců a jezdili na nás i lidi z regionu. Jirka Vaněk u nás zastával roli nejen jako bodyguard a pomohl s vercajkem, ale byl také náš kamarád a příznivec. V této kapele jsem se docela dobře rozbouchal a získal nutné zkušenosti. Mezitím přišel rok 1968 a každý z té doby ví, co nás všechny potkalo. Neuvěřitelný šok, poskytnutý takzvanými přáteli socialistického bloku, kteří našemu národu vrazili kudlu do zad, a pak nás ještě znásilnili a uvrhli nazpět do doby temna. V hraní se pokračovalo dál, ale kvůli jakési rozepři odešel Míra Chovanec a místo něho nastoupil Petr Loužil z původních The Spiders, který po jejich rozpadu působil v Ostrově nad Ohří v kapele The Towers. Přesto tato formace Carlsbandu neměla dlouhého trvání a někdy koncem roku 1968 se rozchází.
Pokračování příště.
Příspěvek vytvořen 719

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek